Category Archives: Infocentrum

Zámek Valtice

Zámek Valtice
je barokní zámek nacházející se v městě Valtice v okrese Břeclav v České republice. Od roku 1995 je chráněn jako národní kulturní památka a v roce 1996 byl zapsán v rámci Lednicko-valtického areálu na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Po několik staletí do roku 1945 byl knížecím sídlem rodu Lichtenštejnů. Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav, je přístupný veřejnosti a konají se zde různé kulturní akce (např. Valtické zámecké léto).

Dianin chrám, Vítězný oblouk, Rendez-Vouz, Lednicko-valtický areál, foto: Roman Žďárský, Annovino Lednice

Dianin chrám

DIANIN CHRÁM – Vítězný oblouk, Rendez-Vouz (1812-1813)

Návrh vytvořil Josef Hardmuth, stavitel Josef Kornhäusel, chrám zasvěcen bohyni lovu Dianě. Na tomto místě probíhala slavnostní ukončení knížecích lovů. Reliéfy na stěnách jsou dílem sochaře Josefa Kliebra. Znázorňují bájného lovce Aktaióna, který se do Diany (Artemis) zamiloval, ta jej za trest proměnila v jelena a poté jej roztrhala jeho vlastní smečka loveckých psů, dále je zde k vidění reliéf s vyobrazením boha Pana jak učí hrát Apolóna na Sýrinx. Nápisy na průčelí chrámu jsou věnovány bohyni Dianě – na jižní stěně „lovkyni Dianě a jejím ctitelům Jan I. kníže z Lichtejnštejna 1812“, na severní straně „tobě jsem milá Apollónova sestro zasvětil chrám, kéž bez poskvrny roste ti k poctě háj“.

foto: Roman Žďárský, Annovino Lednice

Kaple Svatého Huberta

Novogotická kaple postavená roku 1855. Jde o nejmladší stavbu LVA. Byla vybudována podle návrhu Josefa Wingelmüllera a postavil ji Jan Heidrich. Sochařská výzdoba je dílem Františeka Höglera, kaple je postavena z pískovcových kvádrů a je opatřena smyšlenými kamenickými značkami a jmény stavebních mistrů (Josef Wingelmüller, Jan Heidrich, Karel Kern, Josef Poppelack a Karel Stirmer), kteří se podíleli na stavbách saletů LVA, je zasvěcena Sv. Hubertovi patronu lovců, myslivců a matematiků. Svátek svatého Huberta připadá na 3.11, děkovné mše probíhají i zde.

K této kapli se váže pověst.

Při lovu na Velký pátek se zjevil Hubertovi jelen se zářícím křížem mezi parohy a promluvil takto:

„Huberte, proč neustále hledáš a lovíš zvěř? Už je na čase, abys začal hledat mne, neboť Já jsem Pán a Bůh, který byl za Tebe a všechen lid ukřižován.“

„Pane, již vícekrát jsem o Tobě slyšel, ale dodnes jsem v Tebe nevěřil a nectil Tě jako pravého Boha. Pověz, co chceš, abych učinil a ukaž mi cestu pravdy a Tvé vůle.“

„Huberte, musíš přemoci sám sebe; vezmi svůj kříž a následuj mě. Jdi k biskupovi Lambertovi do Maastrichtu: Bude tě učit a řekne ti, co musíš učinit, aby sis zasloužil život věčný.“

Hubert tedy odešel do Maastrichtu a později založil klášter Sv. Huberta, tady byl například položen základ chovu anglického barváře „bloodhounda“, proto se někdy také nazývá také pes Sv. Huberta.

Apollónův chrám

Autorem návrhu je Josef Kornhäusel, 1817-1819, tvoří jej 8 dórských sloupů před průčelní zdí s půlkruhovým výklenkem, nahoře lyra boha Apollóna s labutí. Nachází se zde 4 reliéfy, největší je zároveň největším v LVA (Johan Martin Fischer), původně tento reliéf zdobil chrám Slunce v lednickém parku, který musel ustoupit stavbě skleníku a proto byl tento reliéf přenesen do tohoto chrámu. Stavba je orientována tak, aby v době podzimní rovnodennosti poslední paprsek zapadajícího slunce dopadal na reliéf s Apollónovým slunečním vozem.

Chrám Tří Grácií

Ve skutečnosti Athéna, Artemis a Afrodíté, tři dcery boha Dia, sousoší je vytesáno z jednoho kusu kamene (Leopold Fischer) původně stávalo v lednickém parku, projet Josef Franz Engel, stavitel Josef Poppelack, jónské sloupy (12), ve výklencích se nachází sochy vědních oborů a múz (Josef Kliebr) původně umístěné v chrámu múz. Dnes je zámeček v držení soukromého vlastníka.

Janův hrad, Janohrad, Zámek Lednice, foto: Roman Žďárský, Annovino Lednice

Janův hrad

Romantická zřícenina hradu, lovecký zámeček. Návrh Josef Hardmuth 1807-1810, v prvním patře se nachází velký rytířský sál a dva salónky určené pro dámy, sál byl zasvěcen sv. Hubertovi. Nachází se zde celá řada trofejí ulovené zvěře, především jelení a černé. Můžeme zde také vidět pohár na víno určený pro krále lovu. Ten kdo se stal králem lovu, jej musel vypít na jednou (naplněný vínem). Tato stavba se objevila také v celé řadě pohádek a příběhů, např. Sedmero krkavců.

foto: Roman Žďárský, Annovino Lednice

Minaret, Zámek Lednice, foto: Roman Žďárský, Annovino Lednice

Minaret

Jedná se o nejstarší dochovanou stavbu Lednicko-valtického areálu. Podle pověsti chtěl kníže Alois Josef I. z Lichtenštejna postavit v Lednici nový kostel. Původní kostel vyhořel a v Lednici potom existovala pouze zámecká kaple. Po obci kníže žádal na výstavbu kostela pouze pozemek a slíbil, že na své náklady nový kostel vybuduje. Městská rada však nakonec tento jeho návrh zamítla, což jej údajně přivedlo na myšlenku, že když nemůže na obecním pozemku vybudovat kostel, tak na svém pozemku vybuduje, natruc všem mešitu.

Se stavbou bylo započato v roce 1797 podle návrhu Josefa Hartmutha a byla dokončena v roce 1802, stavba byla velmi drahá a komplikovaná, jelikož podloží bylo močálovité, proto musely být vykopány velmi hluboké základy, do dna potom byly zaraženy dubové piloty a na nich byl umístěn rošt z olšového dřeva, teprve potom bylo možné začít stavět samotný minaret.

Minaret měří celkem 62 m a na jeho nejvyšší ochoz vede 302 schodů. V minulosti sloužil jako rozhledna a také jako místo, kde byly uloženy sbírky orientálních předmětů. Stěny sálů v prvním ochoze jsou zdobeny maurskými motivy a fasáda potom citáty z koránu.

foto: Roman Žďárský, Annovino Lednice

Translate »