Autorem návrhu je Josef Kornhäusel, 1817-1819, tvoří jej 8 dórských sloupů před průčelní zdí s půlkruhovým výklenkem, nahoře lyra boha Apollóna s labutí. Nachází se zde 4 reliéfy, největší je zároveň největším v LVA (Johan Martin Fischer), původně tento reliéf zdobil chrám Slunce v lednickém parku, který musel ustoupit stavbě skleníku a proto byl tento reliéf přenesen do tohoto chrámu. Stavba je orientována tak, aby v době podzimní rovnodennosti poslední paprsek zapadajícího slunce dopadal na reliéf s Apollónovým slunečním vozem.
Category Archives: Lednicko-valtický areál
Návrh Josef Hardmuth 1810, empírové hospodářské stavení původně určené pro chov 20 krav bernské rasy, později merinové ovce a nakonec koně, dnes je v soukromém vlastnictví. Na budově je možné vidět necitlivé zásahy provedené v 2 polovině 20 století. Scéna byla použita také v Četnických Humoreskách.
Ve skutečnosti Athéna, Artemis a Afrodíté, tři dcery boha Dia, sousoší je vytesáno z jednoho kusu kamene (Leopold Fischer) původně stávalo v lednickém parku, projet Josef Franz Engel, stavitel Josef Poppelack, jónské sloupy (12), ve výklencích se nachází sochy vědních oborů a múz (Josef Kliebr) původně umístěné v chrámu múz. Dnes je zámeček v držení soukromého vlastníka.
1814-1816, klasicistní zámeček, Josef Kornhäusel, patří MZLU, univerzitě jej věnovali ještě sami původní majitelé, v první polovině 20. století.
12
Dub
Dub
Romantická zřícenina hradu, lovecký zámeček. Návrh Josef Hardmuth 1807-1810, v prvním patře se nachází velký rytířský sál a dva salónky určené pro dámy, sál byl zasvěcen sv. Hubertovi. Nachází se zde celá řada trofejí ulovené zvěře, především jelení a černé. Můžeme zde také vidět pohár na víno určený pro krále lovu. Ten kdo se stal králem lovu, jej musel vypít na jednou (naplněný vínem). Tato stavba se objevila také v celé řadě pohádek a příběhů, např. Sedmero krkavců.
foto: Roman Žďárský, Annovino Lednice
12
Dub
Dub
Jedná se o nejstarší dochovanou stavbu Lednicko-valtického areálu. Podle pověsti chtěl kníže Alois Josef I. z Lichtenštejna postavit v Lednici nový kostel. Původní kostel vyhořel a v Lednici potom existovala pouze zámecká kaple. Po obci kníže žádal na výstavbu kostela pouze pozemek a slíbil, že na své náklady nový kostel vybuduje. Městská rada však nakonec tento jeho návrh zamítla, což jej údajně přivedlo na myšlenku, že když nemůže na obecním pozemku vybudovat kostel, tak na svém pozemku vybuduje, natruc všem mešitu.
Se stavbou bylo započato v roce 1797 podle návrhu Josefa Hartmutha a byla dokončena v roce 1802, stavba byla velmi drahá a komplikovaná, jelikož podloží bylo močálovité, proto musely být vykopány velmi hluboké základy, do dna potom byly zaraženy dubové piloty a na nich byl umístěn rošt z olšového dřeva, teprve potom bylo možné začít stavět samotný minaret.
Minaret měří celkem 62 m a na jeho nejvyšší ochoz vede 302 schodů. V minulosti sloužil jako rozhledna a také jako místo, kde byly uloženy sbírky orientálních předmětů. Stěny sálů v prvním ochoze jsou zdobeny maurskými motivy a fasáda potom citáty z koránu.
foto: Roman Žďárský, Annovino Lednice
- 1
- 2